Ovoce – ideální začátek dne
Pro zdravou a zásaditou výživu je ovoce obzvlášť důležité. V optimálním případě byste měli začít každé ráno snídaní, sestávající se výhradně z ovoce.
To vás obdaruje nejen energií do nastávajícího dne, ale také svěžestí a velmi dobrou kondicí. Nemusím doufám zdůrazňovat, že se musí jednat o snídani opravdu čistě ovocnou, tzn. bez kávy a sušenek, nebo chleba s máslem a se salámem. Jinak začne v organismu kvasit. Tady se také přikláním k názoru lékařů, kteří varují pít větší množství ovocné šťávy, což mnozí ráno dělají a i během dne. Taková šťáva obsahuje jen rozpustné složky ovoce a chybí v nich enzymy, vitaminy a minerální látky pevných složek, nutných k jejich dokonalému strávení. Tyto kvasící šťávy pak nadělají víc škody než užitku. Ale zpět k ovoci.
Jedním z nejlahodnějších plodů (alespoň pro mne) je ananas. Jeho enzymy jsou velmi prospěšné a důležité. Např. enzym bromelin tráví odumřelou tkáň, aniž by zatěžoval tu zdravou. Tím napomáhá tělu při jeho čištění a nezávadným způsobem přispívá k hubnutí. Ananas je zásaditý a tudíž harmonizuje acidobazické tělesné prostředí. Bohužel, sehnat kvalitní ananas, který není trhaný zelený a dozrávaný „uměle“ je problém. Od doby, kdy jsem si je pěstovala sama a vím, jak chutná čerstvě odlomený ze stvolu, vzdala jsem něco podobného najít v českých supermarketech. Pěstování ananasu je bohužel dost náročné na prostor, což je vlastně jediná věc, která bohužel chybí nám všem, co žijeme v panelácích.
Také jablka jsou zásaditá a velmi zdravá, měli bychom je jíst i se slupkou a jádřincem, neboť pročišťuje tělo a přirozenou cestou snižuje hladinu cholesterolu v krvi. K jablkům v našich podmínkách patří i hrušky a ty bychom také neměli podceňovat. I ony se podílí na čištění těla, mají mírně projímavý účinek a obsahují důležité minerály. Dále jsou to meruňky a jahody. Jahody jsou dobré i na hubnutí, protože mají nízký glykemický index (velmi zjednodušeno po nich budete mít delší čas pocit nasycení). Meruňku lze použít jako multivitaminový bonbon.
Co se týče obsahu minerálních látek, favoritem na tomto poli jsou i fíky a datle. Pokud máte problémy se zácpou, vynikající jsou naše švestky. Ty dokážou z těla odvést vše nepotřebné. Mandle a oříšky mají vysoký podíl minerálů a obsahují rozhodně užitečnější druhy olejů, než vepřové sádlo.
Pokud si nějak překyselíte svůj organizmus, rychlým pomocníkem je meloun. Nejvhodnější je jíst ho jen samotný, protože tak je už cca po dvaceti minutách ve střevech a začíná odkyselovat a pročišťovat tělo.
Takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna. Maliny, borůvky, třešně… Vždyť příroda nám toho okolo nadělila dostatek. To jen my lidé to nechceme respektovat, jíme co vidíme, většinou bez rozmyslu a podle toho vypadá naše tělo. O zdraví ani nemluvím. Dnes je moderní porušovat všechna pravidla a při problému dojít k lékaři pro léky. Já osobně si myslím, že to není ta správná cesta a každý má povinnost postarat se o své tělo podle „největšího svědomí a vědomí“. Dnes není žádným tajemstvím, že většina našich potíží a nemocí souvisí se životním stylem. Nejde o to, nechodit k lékaři. Jeho recept by však měla být až ta nejposlednější varianta. Měl by vás prohlédnout a pochválit, že jste naprosto zdrávi a pobídnout k dalšímu pokračování v takové cestě. Nebo těm co neví jak na to, takovou cestu ukázat. Nemyslete si, že je lékař veselý z toho, když jste po třech infarktech a on vám horem dolem říká, uberte plyn a co většinou jeho pacienti odpoví?
„Ale doktore, na něco umřít musím“. Já být na jeho místě (naštěstí nejsem), tak bych ukázala prstem na dveře a řekla „ven!“. Víte, jak mu musí být, když se vás snaží udržet v kondici a vy mu házíte klacky pod nohy?
Jsme opět na začátku celého kruhu. V kyselém prostředí bují všechny choroby. Co je kyselé „umře“. Vezměte účinky kyselých dešťů na přírodu. My nejsme jiní, jsme také součástí přírody a určitého koloběhu v ní. A pokud to můžeme ovlivnit tak jednoduchou věcí, jakou je změna životního stylu…
Já vím, že jednou na něco musí umřít všichni. Ale také to může být v devadesáti . A diagnóza? No přece stáří.
Autor: Šárka Kopálová
